Systém šetření energií, které začíná u šetření světlem, je ten nejhorší začátek - při menším osvětlení klesá výkon, jste unavenější, mrzutí, tělo nepracuje jak může - přemáháte se, nakonec jste i více nemocní.
A také pozor na rovnoměrnost světelného toku. Příliš rovnoměrné osvětlení, například od stropních zářivek, je, jako každá monotónnost, únavné. Je potřeba mít různé jasy, osvětlení různými zdroji. Ale osvětlení, ne reflektor a kolem tmu! Lidské oko spotřebovává velkou část energie na akomodaci - přizpůsobování se intenzitě světla. A my se nevydržíme dívat stále stejným směrem - oči prostě těkají. Takže když máme v temné místnosti ostrým paprskem nasvícenou např. knihu, není to ideální, oči se musí stále přizpůsobovat velmi odlišným intenzitám. I pohled na televizi v tmavé místnosti je zbytečně únavný.
Dříve se prodávaly malé lampičky speciálně za televizi. A možná s nimi lidi při sledování televize tolik neusínali.
Prostě vždy kombinujeme osvětlení nepřímé - třeba lustr svítící odrazem od stropu, a přímé - lampičku přímo na pracovní stůl.
Pozor na to, že světlo, jeho intenzita a energetický příkon (W) spolu nesouvisí přímo, lineárně. Čtyři žárovky 25W nedají dohromady světla jako jedna 100W žárovka. Omezování nejsilnějších žárovek v EU jde úplně proti logice - silnější žárovky mají lepší poměr příkon/výkon.